Hodnotenie blogov • Kim Lula(purple-line)

17. june 2018 at 0:10 | Caitlyn |  Hodnotenie blogov

Tentokrát ide pod gilotínu Kim Lula a jej spoluadminky. V článku sa o vás vyjadrujem kolektívne, ale v Kvalite článkov som sa musela rozpísať individuálne, tak je tam toho dosť :D Nechcela som k vám pristupovať kolektívne aj preto, lebo každá píšete inak, a bolo by nefér vypísavať chyby i pochvaly k jednej poviedke, zatiaľ čo iná poviedka také chyby nemá. Dúfam, že to nevadí. Neviem sa vyjadrovať, tak sa v tomto odstavci asi nedá ani vyznať :D

Admin: Kim Lula, Kami, Jannie, Anete, Sairen



Prvý dojem

Viem, že toto nie je vaša chyba, ale hneď čo som roztvorila váš blog, sa mi na pravej strane obrazovky zjavila reklama, úplne po celej dĺžke. To mi dosť pokazilo dojem, tak som skúsila kliknúť na link znova, že či náhodou tá reklama nezmizne, a nie. Tak som si musela zapnúť adblock :D Inak sa mi design páči, je netradičný, tak isto menu. Nie som zvyknutá, že na zaiatku nie je záhlavie, ale zmena je život :D A tentokrát sa mi tá zmena páči - vo veľa prípadoch sa mi takýto štýl stránky nepáčil, keď som prekútrávala tumblr. Ale ak mám ísť viac do detialov...Pozadie stránky je krásne, nenapadlo by mi mať také pozadie, pretože by som si myslela, že nebude vidno na písmo. Ale vyviedli ste ma z omylu. Vyzerá to dobre, písmo vidno úplne okay.
Čo sa týka menu, je asi najlepšie aké som videla, no joke. Ani neviem, ako ho opísať - krátke, prehľadné, a zároveň plné a dobre ladí. Nemám asi k ničomu výhrady, iba taký dotaz. Máte v menu citáty, a neviem prečo, sa mi do vašeho menu nehodia. Je to znova ako taký votrelec.
Na konci stránky máte odkazy na články, ktoré by sa mohli ľuďom páčiť, poďakovanie návštevníkom, odkazy na zdroje a nejaké tie gifs. To som ešte u nikoho nevidela, iba viem, že bloggeri mávajú odkazy na aktuálne články(ale to už je v nastaveniach blog.cz), ale toto je lepšie asi v každom smere.

Vzhľad blogu

Okay, a tu zájdem ešte viac do detailov :D Pozadie stránky je krásne, ako som hovorila vyššie, a keďže nemáte klasické záhlavie, asi sa idem rozpísať iba o menu. Ale ešte pred tým, color scheme. Design na mňa pôsobí tak zvláštne jemne, trošku aesthetic. Nie som len zvyknutá na designy alá tumblr tu na blog.cz, ani ich veľmi nepreferujem, preto to na mňa tak pôsobí, ale inak mám skôr kladné pocity.
Vyššie som písala, že vaše menu je asi najlepšie, aké som videla. A je to pravda. Navrchu menu máte základné odkazy, len tak si ich nikto nevšimne. Toto je večný problém už pri normálnych designoch, keď sú aj základné odkazy malé, občas až nebadateľné. Niekedy to môže vyzerať dobre, ale vo veľa prípadoch skôr nie. Pod odkazmi je ikonka Home, ale skôr by som si ju pomýlila s obyčajnou fotkou, keby na nej nebol nápis. Pod ikonkou home máte informácie o blogu, kedy bol založený, o čom je. Toto mám tiež rada, je to vždy jedna z prvých vecí, ktoré si nový návštevník všimne, a potom sa nemusí pýtať, ako starý asi blog je, o čom je, kto na ňom bloguje etc.
Zvyšok menu mi veľmi pripomína graficky zamerané blogy, ale nemyslím to v zlom. Dá sa v tom dobre vyznať, viem kde je odkaz a kde môžem kliknúť. Páči sa mi aj, ako sú rozdelené Stories. Nie sú to len odkazy, ale menšie boxíky.
Playlist v menu? A dokonca je naň nadpisok? Áno, prosím. Viete guys, narazila som na kopec blogov, ktoré majú v menu pesničky len tak, akoby "pohodené", bez kontextu. Nič by som nepovedala, keby tak bola pohodená jedna pesnička, ale keď ich je viac a bez žiadneho nadpisku "hudba, playlist,...take your time :D" tak to vyzerá divne, ako taký bordel. Preto som rada, že adminky to majú takto.
O citátoch v menu som napísala vyššie, že mi tam pripadajú ako taký votrelec, sú také bez kontextu. Toto som ale skritizovala aj Alison, neviem prečo s tým mám taký problém, že sa mi citáty do menu nehodia. Ale ak sa to tak páči adminkám, nech to tak majú, je to milý detail, ktorý sa veľa ľuďom môže páčiť.

O konci stránky som sa už vyjadrila, ale teraz mi napadla jedna vec: ako zdroje máte uvedené google, deviantart, a pod. Ale toto som vytkla už v inom hodnotení - google pre mňa nie je zdroj. Rovnako iné stránky. Skôr by som dávala odkazy na originál umelcov, ktorí vytvorili obrázky ktoré v článku máte. Uviesť ich ako "zdroj: google" mi pripadá nefér. Nikomu by sa nepáčilo, keby použili jeho tvorbu, a ako creds by dali google, pinterest, deviantart. Inak nemám žiadne výhrady, iba chvály.

Kvalita článkov

Okay, na blogu toho máte celkom dosť, a každej veci som sa chcela venovať individálne, tak som túto časť rozdelila kúsok čudne, ako keď som hodnotila blog Naruto. Je to v takých bodoch. Tak isto som nevedela, či sa mám rozpísať o poviedkach od autoriek samostatne, alebo či k vám budem pristupovať kolektívne. Nakoniec som si povedala, že bude lepšie, ak budem pristupovať individuálne, lebo každá píšete iné poviedky a každá máte iný štýl písania.

Blog máte hlavne o poviedkach, tak sa idem venovať prvo tým. Tento bod budem musieť tak divne rozdeliť.

---
Ako prvú poviedku som si prečítala bola Human od Kami, presnejšie kapitola 12. Páči sa mi aj tvoj štýl písania, trošku mi to pripomenulo časy kedy som čítala Hunger Games :D Aj dialógy medzi postavami sú dobré, viem sa vžiť do deja. Zaujalo ma aj to, o čom poviedka je, taká apokalypsa :D Páči sa mi aj to, že to neni klasická shipovacia poviedka ako na Wattpad[len čo zmienim ten názov sa cítim dirty], lebo tých mám už dosť. Určite odporúčim radšej tvoju poviedku, ako tie populárne shipovačky na [bože zas hovorím ten názov] Wattpad. Jediná vec ktorú vytknem, je to, ako je všetko rozdelené v tak veľa odstavcoch, až mi to začalo kaziť dojem z čítania, lebo ma to rušilo. Preferujem štylizovanie poviedky aké má Sayami, nemá veľa odstavcov, ale keď dojde k napr. zmene prostredia, až to dá do nového odstavca.


Potom som sa dostala k poviedke mrtví chodci, od Anete. Pozrela som na to, aký ej to žáner. Fantasy, démoni, smrť? Oh boy, vracajú sa mi spomienky na doby, kedy som ešte bola poriadny čitateľ kníh :D Otvorila som si kapitolu osem, a prvé čo prečítam "Jongin skoro nestihne poriadne zachytiť nôž". Asi si viete predstaviť môj výraz :D Tak som pokračovala v čítaní, a namotalo ma to. Asi ma lákajú veci ako smrť :D Takže malý bonus za to, že si ma na poviedku namotala. Inak máte podobný štýl písania s Kami, a rovnako ako u nej, aj tu mi prekáža, že text je rozdelený do tak veľa odstavcov, celkovo mi pri čítaní vadí, že skoro každá veta je v novom riadku. Inak nemám opäť žiadne výhrady, iba chvály.
[spoilery pred nami deti, tento odstavec preskočte ak si chcete túto poviedku prečítať sami]
Btw, keď som čítala prvú kapitolu, a tam došlo k tej smrti kojenca, iba som zostala s vypleštenými očami, že "čo?!" :D Ale myslím to v dobrom! :D


Zostáva už iba Lula, tak som si klikla na odkaz na tvoje poviedky na ktorých pracuješ, a bolo z čoho vyberať :D Tak som si vybrala Tichými kroky, When you cry a Don't forget me, pripadali mi (pre mňa) najzaujímavejšie. Najskôr sa rozpíšem o Tichými kroky. Na prvý pohľad sa to zdá nevinne, keď čítam začiatok prvej kapitoly, a potom "v dnešnej dobe nie je tak zlé umrieť". A potom v druhej kapitole mi kúsok došlo, že ide asi o niečo nadprirozdené. Ale ide o to, že to nečakáš, že obyčajný vrah je niečo nadprirozdené(ak sa teda nebavíme o horroroch), preto to na mňa tak dobre pôsobí. Opäť, nie je to obyčajná poviedka/fanfikcia, kde ide len o to, aby došlo k romancii. Má to v sebe myšlienku, ešte som sa nestretla s tým, že niekto napísal takúto ff. Lebo väčšina fanfickii o kpop je práve o romancii, a po 18+ časti sa to skončí. Takže u mňa palec hore.

Keď som si všimla When you cry, pripomenulo mi to [eternal suffering intensity in the background] Wattpad, priznávam. Ale chcela som vidieť, či dokážeš napísať romanciu lepšie ako 14-ročné dievčatá, lebo Tichými kroky sa mi páčilo, tak som očakávala viac. A nesklamala si ma. Je to 18+, očakávala som teda veci ako sex, intimitu. Ale už zaiatok ma vtiahol do deja, a necítila som sa, akoby som čítala fanfikciu od nadržanej fangirl teenagerky. Poviedka má v sebe istú rebéliu, pripomína mi to trošku Rómea a Júliu, má to ten nádych, že dvaja sa milujú, ale rodina im nedovoluje byť spolu. Aj keď je pravda, že v pár štátoch je to skôr tak, že chudobní sa snažia vydať svoje dcéry do bohatej rodiny, a boahtí to príjmu, aby neboli hádky ohľadom majetku. Moc tu teorizujem a odbáčam od témy :D Rozsudok: je to 18+, ale zároveň nie suché ako väčšina 18+ poviedok. Vtiahlo na to do deja, a nevadili mi ani intimacy scénky. Poväčšinou sa na nich skôr smejem, viete :D Ale tentokrát som to brala s nadhľadom, aj preto, že poviedka je skvelo napísaná, aj pre to, o čom je. Takže aj tu odomňa palec hore.

A posledná poviedka ktorej sa chcem venovať je Don't forget me. Keď som začala čítať prvú kapitolu, mala som dojem, že čítam fakt že kriminálku, nevedela som, čo si myslieť(tak na mňa poväčšinou kriminálky vlývajú). A potom, keď došlo na tú časť so sanitkou, to na mňa zplývalo ako kriminálka ešte väčšmi :D Ako, mňa väčšinou zaujmú fantasy príbehy, ale aj Don't forget me má taký nádych fantasy v pozadí, alebo aspoň tak na mňa pôsobí. Inak, teší ma, že ty nemáš poviedky napísané tak, že skoro každá nová veta je v ďalšom riadku. Čítalo sa mi tak lepšie.


Zhrnutie: všetky poviedky tu zmienené, ma niečím zaujali. Na fanfikcie mám svoj ucelený názor, že 90% je zlých, a raritných 10% vie prekonať moje očakávania. Všetky vaše poviedky spadajú pod tých 10%, je fajn vidieť, že nie každý kto píše poviedky ich píše odfláknuto, a ide v nich iba o sex. Vaše poviedky ma namotali, romancia sa mi v nich stala druhoradou, nie prvoradou. Tak to býva často, že romancia sa dostáva do popredia, a postavy preto začnú robiť veci ktoré sa mi zdajú hlúpe, dokonca Hunger Games ma sklamali v tejto veci. Občas bola akcia úplne potlačená, teda to hlavné prečo séria existuje, a venovali sme sa milostnému trojuholníku. Určite vás v písaní podporujem. Fanúšikov kpop-u určite viac potešia vaše poviedy, v ktorých je aspoň originalita a nápad, ako väčšina 18+ poviedok na stránkach o fanfikciách.

---

Zmienim aj Hodnotenie blogov. Blogy hodnotí Lula, a sama som si od nej nechala ohodnotiť blog. Ale budem úprimná - keď som vyplňovala prihlášku, mala som motýle v bruchu. Nebola som si istá, či dostanem dobré hodnotenie, pretože môj kontent sa líši od toho, ktorý máte na blogu. Ale zostala som milo prekvapená. Hlavne keď som zistila, že Lula musela rozoslať odkaz na môj blog, aby zistila, ako na ľudí vplýva môj design. Tomu hovorím kvalita hodnotenia, nie spísanie hodnotenia za 5 minút a koniec. Checkla som si aj zvyšné hodnotenia od teba, a tvoje hodnotenia sú asi najkvalitnejšie. Aspoň najkvalitnejšie z tých, ktoré som na blog.cz videla. Hodnoteniam sa venuješ, píšeš do nich aj menšie rady(napr. ako by mohlo pár vecí na designe vyzerať lepšie). Nemám rada bodové hodnotenia, ale tu mi to nevadí, pretože si počet bodov vieš aj obhájiť. Veľakrát som videla, že niekto len tak zo seba vyplúval 10/10, 30/30. Alebo napísali "no, na tvojom designe sa mi nepáči zladenosť farieb a tie brushes, ale inak super :)", a zhodnotia to 9/10. Ako, asi iba ja mám s takýmito maličkosťami problém, ale pripadá mi to nefér a nezvážené, takto niekoho ohodnotiť po tom čo zkritizoval väčšinu designu. A netýka sa to len designu, aj kvality článkov, prvého dojmu, atď. Ale to nie je tvoj prípad. A som za to rada.

Na blogu máte aj umenie, hlavne portréty. Ak som si dobre všimla, na blog kreslí Lula, ale ak to tak nie je, kľudne ma opravte. Čo sa týka umenia, obdivujem keď niekto vie nakresliť portrét. Skúšala som to, a bolo to také C+, nevytieňované, neviem kresliť lícne kosti...máte predstavu :D Vždy, keď vidím na vašom blogu portréty, cítim sa ako taký malý artist, ktorý ani nevie nakresliť realistické oko. Jedným slovom: super.

V archíve som si kukla aj vaše staré designy, alebo teda skôr Luline staré designy. Skúšala som sa k nim dostať cez rubriku Layouty blogu, ale veľakrát som našla článok bez screenshotu designu, tak som odkázaná na články kde máte všetky layouty za rok v jednom. Akby som porovnala layouty z 2018 a 2013, vidím zlepšenie hlavne v štýle designov. Staršie designy sú všetky podobného štýlu, akoby sa iba pomenili farby, brushes, a teraz sa ten štýl zaujímavo strieda, aj keď pár prvkov zostáva rovnakých: jednoduchosť, prehľadnosť, ale nový je štýl alá tumblr. Nemám voči designom žiadne výhrady, iba poviem, že designy alá tumblr proste nie sú môj štýl, preto občas neviem ani opísať, ako na mňa designy pôsobia. Vždy je tam to "no, pekné to je, ale...". Proste, nie môj štýl.

Myslím, že toto bolo na blogu vtedy, keď na ňom bola Lula sama - články o návštevnosti. Asi každý blog ktorý som stretla toto mával. Aj ja. Ale som rada, že ste od toho opustili, rovnako ako ja. Skopírovať text z emailu od toplist a spraviť z toho článok je podľa mňa zbytočné robiť, návštevníci vidia návštevnosť na samotnom topliste na stránke.

Celkový dojem

Už sa bojím o max. počet znakov, tak to skrátim :D Váš blog je jeden z najlepších, na aké som na blog.cz narazila. Btw, nikdy som sa o tom nezmienila, ale raz som mala spoločný blog s kamarátkami. A bol to pre mňa dosť problém. Preferujem mať blog sama, a celé to dohodúvanie sa ohľadom článkov, rubrík, dessu...ako, teraz keď nad tým spätne premýšlam, bolo mi to kúsok proti srsti. Takže obdiv je aj za to, že sa viete medzi sebou ohľadom blogu dohodnúť. A dúfam, že som vás nesklamala, čo sa týka hodnotenia. Pracovala som na tom niekoľko dní, a robila si pauzy, aby som aj nejak oddelila dojmy z vašich poviedok. To je asi všetko.
Majte sa, a čaute.
Caitlyn



/Cait sem znova dala nový gif O.o/

Neprekročila som povolený počet znakov *cheers*
 


Comments

1 Kim Lula Kim Lula | Web | 17. june 2018 at 3:43 | React

V první řadě děkuji za takhle obsáhlé hodnocení blogu - jsem nadšená, opravdu hodně nadšená! Během čtení jsem se pořád víc usmívala, haha. Díky, zvedlo mi to náladu z té mé emařské nálady poslední dny, a konečně jsem se nějak rozptýlila od učení :)

PRVNÍ DOJEM | první, co musím zmínit - vrním blahem z pochvaly toho menu. Osobně ho považuji snad za nejlepší, jaké se mi kdy povedlo, a jsem do něj hluboce zamilovaná. Taktéž to pozadí stránka, to miluju neskutečně a mám ho spojené s Taeminem (fotka na záhlaví), a tak se mi k němu vždycky nějak nachomýtne. Co se týče toho zápatí, to mě napadlo, když jsem to viděla na nějaké stránce s vlastní doménou :) A úplně mě to nadchlo, proto jsem to použila - myslím to: mohlo by se vám líbit. Ty gif už pak přišly nějak samé...

VZHLED BLOGU | budu to komentovat jen stručně, abych to tu nějak nezkratovala příliš dlouhým komentářem. A taky napůl spím. Ehm. Pokud jde o to menu hlavních rubrik nahoře, to je jediné, z čeho úplně nadšením neskáču, původně to ani nemělo červené pozadí, a to už to tak fakt nebylo vidět. Přijde mi, že ta jemně červená na sebe alespoň maličko upozorní, ale žádná sláva to není no :D Ohledně playlistu - ten jsem snad ani nikdy bez popisku neměla, přijde mi to divné. Pokud už, tak jsem měla video jako součást layoutu/menu. Nakonec ty citáty - na blogu svůj kontext mají, ale spíše jen v očích autorek a několika mála čtenářů, kteří je chápou. Všechny souvisí se smrtí Jonghyuna, s okolnostmi a s následky, v podstatě jsou to myšlenky, které nám pomáhají se s tím srovnat :) Myslím, že každý z nich se v průběhu let (pokud blog tak dlouho vydrží) propojí s blogem natolik, že už bude jednoduše jeho součástí :)

Ty zdroje v zápatí jsou spíš jen pro orientaci toho, ze kterých stránek beru materiál. U google si vesměs nastavuju parametry na obrázky k volnému užití s úpravami, fotky na covery používám oficiální z photobooků, popřípadě selfie z instagramu idolů, k tomu tedy zdroje neuvádím, vesměs jen pokud mám něco výjimečně odjinud - u tumblr mám konkrétní odkazy na stránky, od kterých čerpám většinu gif :)

U článků jsi mi udělala radost tím, že jsi si dala tu práci a rozdělila jsi hodnocení dle autorek, je to naprosto boží! Co se týče Kami a Anete, k nim se vyjadřovat nebudu, pak jim to rozešlu, aby se podívaly.

Zmíním jen technické věci - to ohledně odstavců. Tam jde o to, že jsou nějaké základní normy toho, jak má text vypadat. Má být členěný na odstavce, a to odděleně buď mezerou nebo odsazením. Odsazení bohužel doména blog.cz neposkytuje, takže se musíme uskromnit na odstavce s mezerou. Odsazení můžeš vidět ve kterékoli knize, po které hmátneš :) Sayami má odstavců neskutečné množství, více než Anete a Kami dohromady - jenomže je nemá rozčleněné (buď píše bez mezer přímo na blogu, nebo si to bez mezer nastavila ve wordu, popřípadě používá měkký enter), což je v podstatě technicky špatně, ale pokud jí to tak vyhovuje, proč ne. Až by to vydala jako knihu, odsadí jí to nakladatelství samo :D Na blogu je to asi jedno, řekla bych, akorát já tohle studuju, takže to pochopitelně chci mít správně a naučila jsem to i kolegyně a mnoho slečen, které vedou vlastní blogy. Sice trvalo, než si na to zvykly... :D  Pokud jde o množství odstavců - odstavce fungují na neskutečně složitých principech, málokdo je dělá správně. Mělo by to fungovat na základním principu - co myšlenka, to odstavec. A taky - přímá řeč patří na jeden řádek, po ní jen uvozovací věta a další věta už je nový odstavec. Kami a Anete zakládají povídky spíše na dialozích, proto tam je pak tolik odstavců. Já naopak se soustředím spíš na psychologii postav, myšlenky, emoce. Proto jsou mé odstavce delší :) Ono to prostě ne vždy vypadá dobře tak, jak by to mělo být správně. Ale to je jen o zvyku, tím, jak to nevidíš často (za co může i to, že většina autorů blogových a wattpadových nemá tušení, co to členění textu vůbec znamená) (a v knihách zase odsazení nepůsobí tak rušivě), ti to pak holt přijde úplně divné, vím to, sama jsem měla ten problém, když mě tohle učila slečna, která můj obor studovala pár let přede mnou. Taky mi to přišlo rušivé a divné. Teď mi naopak přijde rušivé a divné, když tam ty odstavce/odsazení nejsou. Plus teda množství odstavců u Anete se jako její korektorka snažím regulovat na co nejmenší množství, bohužel to někdy z mnoha důvodů nejde :D

Tvůj ucelený názor na FF sdílím. Akorát jsem ještě pesimističtější... 95% na houby, 4% poměrně ucházející a 1% fakt úchvatné příběhy, které jsou jak obsahově, tak gramaticky a pravopisně správně. A já jsem na tohle tak neskutečně vybíravá, že by jeden zaplakal (aneb jak přestávám povídku číst, jakmile chybí v textu byť jen čárka...)

Pokud jde o obsah - posledních pár let se všechny snažíme být co nejvíc originální a vkládat do povídek hlubší myšlenky než porno a zamilovanost. Kdysi jsem psala jako jiné 14 leté slečny. Ještě ve tvém věku jsem byla naprosto neschopná v psaní, než přišel někdo, kdo mě to naučil.

Tichými kroky je jeden z mých osobních klenotů, je v něm neskutečné množství myšlenek a životních hodnot, které mají s těmi morálními společného jen pramálo - postavy tam mají diametrálně odlišný pohled na svět, což je dělá něčím atraktivní, řekla bych. Děj je v podstatě prostý a primitivní, ale snažím se ho zpracovat... jinak. A asi se to daří vzhledem k odezvě - v podstatě jsem takovou nečekala :D jen těžko říct, jestli mi to lidi čtou proto, že vidí ty myšlenky, nebo jsou prostě jen sadisti... :D

Ach bože, řekla bych toho mnohem víc, ale už se mi rozmazává obraz, jak jsem unavená. Divím se, že vidím na to, co píšu.

Ještě závěrem - strašně mě pobavila poznámka o tom, že se umíme ohledem blogu domlouvat. To ti musím sdělit krutou pravdu... Anete a Sairen se vůbec neznají. Anete a Jannie spolu nemluví už pár let. Kdyby Jannie potkala Kami, asi ji shodí pod vlak. Já a Kami spolu nemluvíme už rok a půl. Kami nemá ráda Sairen. V podstatě jsme v osobním životě ve vztazích pěkně... na hovno. Purple-line žije jen proto, že se všechny umíme chovat natolik dospěle, že dokážeme oddělit osobní od profesionálního. A blog se snažíme vést opravdu co nejprofesionálněji :) Máme jen taková nepsaná pravidla, ale těch není moc. Úterky patří Anete, čtvrtky Kami. Zbytek mám rozdělený na své povídky. Mimopovídkové články může každá vydávat, kdy chce. O layouty se starám já, Jannie je správce, Anete se tak nenápadně tváři že neexistuje a Sairen spamuje ve velkém naši fb skupinu :D Mimo to všechny články (včetně) mimo těch Kaminých zveřejňuju já :)

Snad tento komentář dává smysl a nezní jako od nějaké arogantní zmije... pokud ano, pardon. (a pokud jsem náhodou neskloňovala, taky pardon).

Ještě jednou děkuju, za sebe mohu říct, že jsem  hodnocením maximálně spokojená a nemám k němu výhrady. Že jsem neokomentovala všechno, co jsi hodnotila, za to se taky omlouvám, ale už jsem fakt napůl v hibernačním stavu... :D Tak naposled děkuju a odcházím spát.

2 Caitlyn Caitlyn | Web | 17. june 2018 at 7:03 | React

[1]: neni zač, fakt. Písanie toho hodnotenia som si užila, aj preto, že vaše poviedky sú na inej úrovni čo sa týka deja, že nejde len o romanciu. S tým sa teraz stretávam často :D

Nepoznáte sa? To keď sme zakladala blog s kamarátkami, boli sme ako bff. Väčšinu článkov som ale zverejňovala ja a ešte jedna baba(boli sme 4), a tak to skončilo. Keď sa na to pozerám teraz, neviem či by sme boli schopné to brať profesionálne ako vy. Ani keby sme chceli, tak by to asi nešlo. Stalo sa medzi nami veľa, a ani tá bariéra profesionality by asi nestačila.

Už je ráno :D

3 Kim Lula Kim Lula | Web | 17. june 2018 at 18:49 | React

[2]: Ono to bude i tím, že jsem děsně neromantická duše, většinou, když se snažím o něco klasicky romantického, vzejde z toho tak sarkastický počin, že i já sama nad sebou prožívám nehorázný facepalm. Popřípadě parodie. Zrovna píšu parodii na texting povídky na Wattpadu. Nevím, jestli jsi někdy potkala texting povídky, ale větší zrůdnost a nechutnost neexistuje. Tak jsem se rozhodla, že jim na to napíšu parodii. Omg ta povídka má takový úspěch, že bych brečela :D

Co se týče Anete, ta moc na romantiku není, její povídky jsou většinou akční, detektivní, fantasy a hodně psychologické. Nebo parodie. Nebo všechno dohromady.

A Kami - ta zase oblibuje sci-fi, takže 90% jejích cyklů je právě v tomto duchu. U nás se romance už takřka nedočkáš, leda tak ve vánočních povídkách nebo jednorázovkách - popřípadě v několik let starých cyklech :D

No. Já blog zakládala sama, pak jsem si začala přes net psát s Kami, pak jsem zveřejnila její cyklus, pak jsme se staly nejlepšími kamarádkami, které spolu trávily každé prázdniny, pak jsme se nějakým záhadným chemickým procesem dostaly do vztahu (...a ti chuji čtenáři nás shippovali... srandy kopec...), pak jsme se rozešly a pak jsme spolu přestaly úplně komunikovat. Jannie a Anete zase byly nejlepší kamarádky, pak se to mezi nimi nějak pototo, pak se to pototo aj mezi Jannie a Kami. Se Sairen je to humor, tu jsem strašně pomlouvala a nesnášela jsem ji. A pak sme si začaly nějak psát. A já Sairen řekla pravdu, že sem si myslela, že je p***. Řekla, že v pohodě (...doteď nechápu), a nějak jsme se spřátelili. Jako - naše vztahy na blogu jsou úplně... sranda. Mám dojem, že 90% čtenářů ani netuší, jak to mezi námi je :D

Napadlo mě - kdybych si to hodnocení dala na blog, byl by to problém? On to u mě stejně nebude nejspíš nikdo komentovat, oni jsou líní aj číst takhle při prázdninách, takže nehrozí žádná válka nebo tak :D Navíc je zbiju, pokud budou mít něco proti :D

4 Caitlyn Caitlyn | Web | 17. june 2018 at 19:53 | React

[3]: texting...to je to, že to je ako keby si písali ludia cez sms/správy? Teraz fakt neviem, prepáč :D Som už vymletá z dneška :D Ako sa tá poviedka volá? Checknem si to :D

Viem, že blog si mala najskôr ty, a neskôr sa ostatné adminky pridali. No, my sme to mali kus inak. Najskôr sme sa normálne kamarátili, spoznali sme sa na blogu, a najskôr si písali cez gmail. Potom sme prešli na jednu chat app, ale jedna 'kamarátka' nás 3 začala strašne ohovárať, a vysmievať sa nám, a písala si tak o nás s inými adminkami z komunity. Potom sa toho stalo ešte oveľa viac, všetko osobné veci, ale táto 'drama' mi aspoň priniesla jednu úplne novú kamošku z blogovej komunity, namiesto tej jednej ktorá nás ohovárala. Ale aj s tou s ktorou sme boli na ihlách som si pred pár mesiacmi písala, pár slov sme prehodili, a už je všetko okay. Hádať sa doteraz by nemalo zmysel, to robia malé deti. Život ide ďalej.

Daj na blog ak chceš, nemám s tým problém ;-)

5 Kim Lula Kim Lula | Web | 17. june 2018 at 20:07 | React

[4]: Ano, to je přesně ono. A obvykle do je plné "Daddy!" a sexu přes chat a hluboké lásky po prvních dvou minutách psaní. Kde navíc jeden toho druhého tajně stalkuje a miluje. A tak. A je to fuj. A ta moje sarkastická parodie bez hlubšího smyslu je k nalezení zde: https://www.wattpad.com/story/149412568-random-friendship-kim-seokjin-x-min-yoongi-texting

- upozorňuju, že to jsou často přepsané útržky skype konverzací s anete nebo jannie. Nebo jiným blogerem... :D

Některá přátelství přijdou ani nevíš jak a ani nevíš, s kým. Lidi, které jsi neměla ráda, se nakonec vyvrbí jako nejlepší přátelé, naopak lidé, kterým jsi věřila, tě mohou ve vteřině zradit. S jinými tě spojí nějaká konkrétní událost. Vždy je tam něco.

A díky, hodím si to tam :)

6 Caitlyn Caitlyn | Web | 17. june 2018 at 20:34 | React

[5]: cybersex? :D Tomu hovorím kvalitná literatúra ♥ :D

Presne tak som to mala, aj som premýšlala, že zverejním článok kde zhrniem svoj život, a tam by som dala aj toto, ale neviem či mám na to gule. Na súkromie som strašne citlivá, a spísať životopis mi bolo proti srsti už v škole, nie to tu.
Zas rozprávam mimo tému :D

7 Kim Lula Kim Lula | Web | 18. june 2018 at 20:32 | React

[6]: Nejkvalitnější! Většího zázraku od ní není.

Já mám těch životních článků naplánovaných víc, ale pořád jsem se neodhodlala k tomu, abych něco takového sepsala :D

Mimochodem, Anete i Kami děkují za hodnocení povídek :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement